Zub

Poll without page-refresh

Article on other languages:

	del.icio.us
	Digg
	Furl
	Reddit
	Rojo
	Add to OnlyWire

Lidská stolička

Zub prasete

Tento článek pojednává o útvaru v tělech obratlovců. O ostatních významech slova pojednává článek Zub (rozcestník).

Zub (lat. dens, řec. odus) je :

tvrdý útvar v dutině ústní většiny obratlovců. Zuby slouží hlavně k uchopování, oddělování a rozmělňování potravy a v neposlední řadě také k obraně i útoku. Soubor zubů se nazývá chrup neboli dentice. Zdravý dospělý člověk má celkem 32 zubů. Někteří kytovci (jmenovitě kosticovci) nemají zuby vůbec, místo nich mají rohovinové pláty.

Termín zub je ale také běžně používán v technice, zuby jsou vybavena kupř. ozubená kola či pilové listy.

Obsah

1 Rozdělení zubů
2 Stavba zubu
3 Druhy zubů podle tvaru
- 3.1 Exaktní názvy
4 Nemoci zubů
5 Související články
6 Reference

Rozdělení zubů

Tvar, počet zubů, doba jejich růstu - protože zuby slouží k příjímání potravy, jsou přizpůsobené na míru každému ozubenému živočichovi. Proto se od sebe zuby jednotlivých druhů velmi liší. Například býložravci mají stoličky k rozmělňování tuhých rostlin, naproti tomu masožravci potřebují velké špičáky k zabití kořisti. Zuby všech živočichů proto můžeme rozdělit z několika hledisek:

Podle tvaru jednotlivých zubů

homodontní chrup: všechny zuby v čelistech mají stejný tvar (příklad: dravé ryby, kytovci)
heterodontní chrup: zuby jsou rozdělené podle tvaru na řezáky, špičáky, premoláry a moláry. Počet zastoupených druhů zubů a jejich počet jsou druhově specifické.

Podle délky růstu

zuby s omezeným růstem (brachyodontní): jakmile se prořezají z dásně, již dále nerostou.
zuby s prodlouženou dobou růstu (semihypselodotní): rostou i nějakou dobu po prořezání
zuby trvale rostoucí (hypselodontní): rostou po celý život

Podle trvání a výměny

polyfyodontní: zuby jsou v několika řadách, po vypadnutí je zub hned nahrazen novým
difyodontní: nejprve vyrůstá dočasný, mléčný zub, ten je později nahrazen zubem trvalým
monofyodontní: zub vyrůstá jen jednou za život, není nahrazován

Zuby člověka jsou tedy heterodontní, s omezeným růstem a většinou difyodontní, s výjimkou stoliček, které jsou monofyodontní.

Stavba zubu

Lidský zub - stolička
A - korunka
B - kořen
1.- zubní sklovina
2.- zubovina
3.- zubní dřeň
4.- dáseň
5.- zubní cement
6.- čelistní kost
7.- céva
8.- nerv

Zuby vznikly modifikací plakoidních šupin ryb, u některých druhů ryb si tento tvar zachovávají i do dnešních dnů. U obojživelníků a většiny plazů zuby vyrůstají přímo z čelistní kosti, u krokodýlů, vyhynulých dinosaurů a savců včetně člověka jsou zuby zasazené v zubních lůžcích. Čelistní kost je krytá dásní, která zuby pevně obemyká.

Lidské zuby

Zuby člověka (a obecně všechny brachiodontní zuby) se skládají ze tří částí, z kořene, krčku a korunky. Korunka je ta část zubu, která vyčnívá ze zubního lůžka a je pokrytá sklovinou, nejtvrdší látkou v těle.^[1] Sklovina je tvořená mineralizovanými hranoly, je velmi odolná a při poškození nemá schopnost regenerace. Vrstva skloviny je silná jeden až tři milimetry.

Většinu hmoty zubu tvoří zubovina, žlutobílá hmota, která se podobá kosti. Uvnitř zubu je pak dřeňová dutina, ve které je zubní dřeň. Do zubní dřeně kanálky v kořenech zubu pronikají drobné cévy a také nervy, které jsou příčinou citlivosti zubu. Zubní cement je vláknitá kost, která v tenké vrstvě kryje kořen zubu.

Zuby dospělých přirozeně tmavnou během zrání, zubní dřeň v zubech se zmenšuje a je nahrazován dentinem (zubovinou).

Vývoj lidského chrupu

U lidského zárodku se chrup začíná vyvíjet asi v šestém měsíci. Od šestého do osmého měsíce dochází k prořezávání zubů, jak roste zubní kořen, tak tlačí korunku skrze dáseň. Zuby mléčné jsou jen dočasným souborem, ve kterém chybí třenové zuby. Říkáme mu dentes decidui nebo dentes lactei. Jako první prořezávají dolní vnitřní řezáky a pak horní vnitřní řezáky. Stálý chrup (dentes permanentes) je tvořen spolu s mléčným chrupem, ale je v klidu do pátého, šestého až sedmého roku, kdy jejich růst naruší kořeny dočasných zubů, což vede k jejich vypadnutí. Stálý chrup roste do desátého až dvanáctého roku a má navíc zuby třenové, které rostou hned za špičáky, teprve za nimi jsou pak stoličky. Od patnáctého do dvacátého pátého roku se prořezají i zuby moudrosti.

Semihypselodontní a hypselodotní zuby

Býložravci mají zuby, které po určitou dobu dorůstají, nebo rostou i po celý život. Je tomu tak proto, že rostliny jsou tuhé, těžko stravitelné a zuby se tak snadno obrušují. Typickým příkladem trvale rostoucích zubů jsou řezáky hlodavců nebo zajícovců, nebo kly prasat a slonů. Zuby s prodlouženou dobou růstu jsou stoličky přežvýkavců, hlodavců, koně nebo slona.

Tyto zuby nemají krček, sklovina pokrývá celé tělo zubu, ale netvoří horní vrstvu, je dále krytá cementem. Proto zuby s prodlouženou dobou růstu nejsou bílé.

Druhy zubů podle tvaru

Existují čtyři základní druhy zubů:

Stoličky k rozmělňování potravy, člověk jich má celkem 12, jsou ploché s malými výstupky
Třenové zuby podobné stoličkám, ale jsou menší
Špičáky k trhání potravy
Řezáky k uchopování a krájení potravy