Article on other languages:
| Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
|
|
|---|---|
| Volební období | páté (2006 - 2010) |
| Typ | dolní komora |
| Předseda | Miloslav Vlček (ČSSD) |
| 1. místopředsedkyně | Miroslava Němcová (ODS) |
| Místopředseda | Vojtěch Filip (KSČM) |
| Místopředseda | Jan Kasal (KDU-ČSL) |
| Místopředseda | Lucie Talmanová (ODS) |
| Místopředseda | Lubomír Zaorálek (ČSSD) |
| Počet členů | 200 |
| Politické strany | ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, Strana zelených |
| Webová stránka | PSP ČR |
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (zkr. PSP ČR, PS PČR), běžně zkráceně Poslanecká sněmovna, je dolní komora Parlamentu České republiky. Má 200 poslanců volených na 4 roky podle poměrného systému. Poslanecká sněmovna vznikla k 1. lednu 1993 přejmenováním dosavadní České národní rady.
Sídlo sněmovny se nachází ve Sněmovní ulici na Malé straně v Praze.
Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru (67 poslanců) nadpoloviční většinou. Kvalifikované většiny jsou 101 poslanců (např. přehlasování prezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě) a 120 hlasů (přijetí ústavního zákona ratifikace některých mezinárodních smluv).
Obsah |
Volby
Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení. Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let a není zbaven svéprávnosti. Právo být volen má každý občan starší 21 let s volebním právem.
Podrobnosti stanovuje volební zákon. Ten nemá rigiditu ústavního zákona a je ho tedy možné měnit skoro jako běžný zákon. Jedinou odlišností v zákonodárném procesu je podmínky, že s ním musí souhlasit obě komory Parlamentu. V případě volebního zákona tak Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat zamítavé stanovisko Senátu. I přesto jsou změny volebního zákona časté.
Volby se konají ve 14 vícemandátových obvodech, které kopírují krajskou strukturu. Počet mandátů v jednotlivých obvodech není předem znám, určuje se až po volbách za pomoci počtu odevzdaných hlasů v jednotlivých obvodech.
| Volby v Česku | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Poslanecká sněmovna | 1992 (ČNR) | 1996 | 1998 | 2002 | 2006 | |||||
| Senát | 1996 | 1998 | 2000 | 2002 | 2004 | 2006 | 2008 | |||
| Evropský parlament | 2004 | 2009 | ||||||||
| Zastupitelstva krajů | 2000 | 2004 | 2008 | |||||||
| Zastupitelstva obcí | 1994 | 1998 | 2002 | 2006 | ||||||
Po sečtení hlasů se vyřadí kandidující subjekty, jejichž celostátní podíl hlasů nepřekročil stanovenou uzavírací klauzuli (5 % pro samostatně kandidující strany, 10, 15, případně 20 % pro koalice dvou, tří, resp. více stran). Volební výsledky se dále vyhodnocují zvlášť po jednotlivých obvodech. Celkový počet rozdělovaných mandátů (200) se rozdělí v poměru podle počtu odevzdaných platných hlasů v těchto krajích, načež se začnou hlasy v každém kraji zvlášť přepočítávat na mandáty. K tomu se používá d'Hondtova metoda: počet hlasů pro každou stranu je postupně dělen přirozenými čísly 1, 2, 3, …, přičemž všechny výsledné podíly všech stran jsou seřazeny podle velikosti do seznamu (a u každé položky je označeno, které straně podíl náleží). Stranám uvedeným na prvních položkách tohoto seřazeného seznamu je pak přidělen odpovídající počet mandátů. Jednotlivým kandidátům strany jsou mandáty přiřazovány podle jejich pořadí na kandidátkách; voliči mohou toto pořadí ovlivnit pomocí dvou tzv. preferenčních hlasů (zakroužkováním). Kandidáti, kteří získali nejméně 7 % preferenčních hlasů (ze všech pro jejich stranu v rámci kraje), získají mandát přednostně.
Rozpuštění
Poslanecká sněmovna nemůže být rozpuštěna tři měsíce před skončením jejího volebního období. Jinak může být rozpuštěna prezidentem, a to jen z těchto ústavou stanovených důvodů:
- nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny - nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž předseda byl jmenován prezidentem
- neusnese se do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáváním spojila vláda otázku důvěry
- přeruší zasedání po dobu delší, než je přípustné (tj. 120 dní)
- není po dobu delší než 3 měsíce způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolávána ke schůzi
Žádný z těchto případů zatím nenastal. V roce 1998 byla situace zcela nemetodicky vyřešena speciálním ústavním zákonem (č. 69/1998 Sb.), který zkrátil volební období Poslanecké sněmovny ke dni nových voleb a přikázal prezidentovi datum těchto voleb.
Orgány a funkcionáři
Funkcionáři
- Předseda Poslanecké sněmovny
- Místopředsedové[1]
Orgány
- Výbory - podle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny je komora povinna zřídit mandátový a imunitní výbor, výbor petiční, organizační, rozpočtový a volební.
- Komise
- Vyšetřovací komise - pro vyšetření věcí veřejného zájmu.
Současné politické složení PS
- Občanská demokratická strana - zvoleno 81 poslanců, členy klubu 79 poslanců
- Česká strana sociálně demokratická - zvoleno 74 poslanců, členy klubu 71 poslanců
- Komunistická strana Čech a Moravy - zvoleno 26 poslanců, členy klubu 26 poslanců
- Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová - zvoleno 13 poslanců, členy klubu 13 poslanců
- Strana zelených - zvoleno 6 poslanců, členy klubu 4 poslanci
- Nezařazení - 7 poslanců
Poslední aktualizace údajů: 11. prosince 2008
Související články
Externí odkazy
Reference
| České politické strany zastoupené v Parlamentu ČR a Evropském parlamentu | ||
|---|---|---|
| Poslanecká sněmovna (2006) |
 |
|
Senát (2008) |
ODS (v klubu 36, z toho 1 za hnutí NEZÁVISLÍ) • ČSSD (29) • KDU-ČSL (7) • Klub otevřené demokracie (6 – po 1 US-DEU*, SOS*, SZ*, SD SN*, SNK ED, NSK*) • nezařazení KSČM (3) | |
| Evropský parlament (2004) | ODS (9) • KSČM (6) • SNK ED (3) • ČSSD (2) • KDU-ČSL (2) • NEZÁVISLÍ (2, rozpad na Politika 21 a Nezávislí demokraté (Předseda V. Železný) po 1) | |
|
(poslední volby) |
Zdroj: ČSÚ, Senát (křesla; * pro senátory malých volebních stran, kteří nejsou jejich členy) |
|
