Article on other languages:
- مشغل_(برنامج_حاسوبي)
- Drajver
- Controlador_de_dispositiu
- Hardwaredriver
- Gerätetreiber
- Device_driver
- Pelilo
- Controlador_de_dispositivo
- Laiteajuri
- Pilote_informatique
- מנהל_התקן
- Hardver-illesztőprogram
- Device_driver
- Rekill_(tölvunarfræði)
- Driver
- デバイスドライバ
- Драйвер
- 장치_드라이버
- Driver
- Tvarkyklė
- Draiveris
- Stuurprogramma
- Drivar
- Driver
- Sterownik_urządzenia
- Driver_de_dispositivo
- Driver
- Драйвер
- Device_driver
- Ovládač_(informatika)
- Драјвер
- Drivrutin
- Donanım_sürücüsü
- Драйвер
- Chương_trình_điều_khiển
- 驱动程序
Ovladač nebo správněji ovladač zařízení (anglicky device driver) je software, který umožňuje operačnímu systému pracovat s hardwarem. Některé ovladače jsou součástí operačního systému, jiné jsou distribuovány s hardwarem (např. na CD-ROM).
Ovladač zajišťuje řízení hardware a zároveň komunikuje se zbytkem operačního systému pomocí obecnějších rozhraní, která zajišťuje abstrakci zařízení. Základní vlastností abstrakce je použití stejného nebo podobného rozhraní pro podobná zařízení: třeba abstrakce blokového zařízení umožňuje pracovat stejně s diskem, disketou a CD/DVD mechanikou. CD/DVD mechanika má kromě rozhraní blokového zařízení druhé rozhraní umožňující vypalování, ale program který z ní chce jenom číst soubory o tomto druhém rozhraní nepotřebuje vědět.
Zpravidla bývá rozhraní snazší k používání než přímý přístup na zařízení - například umožňuje spooling a bufferování i u zařízení, které ho nepodporují samy.
Oddělení obsluhy zařízení od jádra operačního systému značně zjednodušuje návrh architektury a snižuje možnost chyby při vývoji. Mikrojádra jdou ještě dál a umísťují ovladače do aplikačního prostoru.
Často se rozhraní k ovladači realizuje jako soubor zařízení (angl. device file). V případě systémů UNIXového typu se jedná o speciální typ souborů a operace na takových souborech jsou preferovanou metodou pro komunikaci mezi aplikací a ovladačem.
Pojmenování ovladač zařízení vzniklo jako označení ovladačů fyzických zařízení. Dnes se výraz ovladač (driver) nebo i ovladač zařízení často přeneseně používá i pro části operačního systému, které poskytují jinou funkcionalitu než přístup k hardware a tedy se nejedná doslova o ovladač zařízení - zvlášť pokud v daném operačním systému neexistuje jiné pojmenování. Typickým příkladem je část implementující některý typ souborového systému.
Existují i případy, kdy není jasné zda k ovladači patří nějaké fyzické zařízení nebo ne: v operačním systému MS-DOS například existuje rozhraní ovladače EMS, které původně sloužilo pro ovladač hardware s rozšiřující pamětí, ale později (na 80386) bylo beze změny použito pro čistě virtuální ovladač pro přístup k hlavní paměti počítače nad limitem 1MB.
Rozdělení ovladačů zařízení
Protože existuje velká rozmanitost moderního hardware a operačních systémů, existuje mnoho možností použití ovladačů. Nejčastější využití ovladačů:
- počítačová tiskárna
- grafický adaptér
- síťová karta
- zvuková karta
- řízení zařízení připojených na sběrnici počítače
- externí zařízení připojené na nízkorychlostní sériové porty (USB, FireWire, RS232,…)
- datové úložné zařízení, jako pevný disk, jednotka CD, disketová jednotka (atd.) a jejich sběrnice EIDE, SCSI
- podpora různých souborových systémů
- podpora zařízení pro akvizici obrazu (digitální kamera a fotoaparát, skener)
Základní abstraktní úrovně pro ovladače zařízení
- hardware
- přímé řízení hardware
- řízení hardware prostřednictvím mezivrstvy firmware (např. BIOS)
- použití dalšího ovladače (např. ovladač souborového systému volá služby ovladače pevného disku)
- simulování činnosti hardware (virtualní zařízení)
- software
- podpora přímého přístupu k možnostem hardwaru (např. grafická knihovna DirectX)
- rozhraní pro aplikační software (např. TWAIN ovladač pro akvizici obrazu)
- rozhraní pro implementaci a konverzi jazyka (např. PostScript virtuální tiskárna)
