Article in other languages:
Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných orgánů reagujících pouze na existenci světla až po oko „jednoduché“ u obratlovců (včetně člověka) a hlavonožců a oko složené např. u členovců.
Mnoho živočichů (většina savců, ptáků, plazů a některých ryb) má oči umístěné na přední straně hlavy, což jim umožňuje trojrozměrné binokulární vidění – jednotlivé obrázky z obou očí se skládají do jednoho, který vnímáme. Oproti tomu existuje monokulární vidění, kdy živočich vnímá současně dva rozdílné obrazy, jako např. zajíc nebo chameleon.
Obsah |
Evoluce oka
Oko vzniklo v průběhu evoluční historie mnohokrát a nezávisle. Například Dawkins cituje Michaela Landa, který tvrdí, že se oko vyvinulo u živočichů čtyřicetkrát až šedesátkrát.[1] Komorové oko, jeden z pokročilých typů očí, vznikl zřejmě nezávisle třikrát: u obratlovců, hlavonožců a u medúz z třídy čtyřhranky (Cubozoa).[2] Oči evidentně zcela nepříbuzných skupin organizmů tak mají někdy podobnou stavbu. Udává se, že existuje přibližně devět optických mechanismů vidění, každý se ovšem vyvinul několikrát.[1]
Evoluce oka se někdy stává argumentem lidí, kteří zpochybňují evoluční teorii a zastávají kreacionismus. Tvrdí například, že jakékoliv mezistupně při evoluci tak složitého orgánu by byly nefunkční.[3] Darwin o evoluci tvrdil, že je výzvou pro naši představivost, spíše než pro rozum, biolog Tomáš Grim k tomu ve své recenzi knihy Jak se dělá evoluce dodává, že neschopnost některých autorů si něco představit, není relevatním argumentem.[4] Biologové, jako např. J. Zrzavý, D. Storch, S. Mihulka[2] nebo T. Grimm[4], uvádějí, že byly vytvořeny počítačové programy, které postupnými proměnami jednoduché pigmentové skvrny vytvořily komorové oko méně než dvěma tisíci drobných mutací, tedy za neuvěřitelné krátkou dobu. Všechny přechodné kroky byly životaschopné a mnohé z nich opravdu u některých živočišných kmenů můžeme nalézt.[2]
Druhy očí
Lidské oko
- Podrobnější informace naleznete v článku lidské oko.
Lidské oko je párový orgán, který umožňuje člověku vidět. Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici (latinsky retina). Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. Rohovka (cornea) a čočka (lens) pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – sítnici. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy zrakovým nervem (nervus opticus) do mozku.
Složené oko
- Podrobnější informace naleznete v článku složené oko.
Členovci mají zcela jinak vytvořené oční orgány. Je to dáno především jejich velikostí, protože optické vady, vzniklé ohybem světla na panence příliš malých očí, by prakticky znemožňovaly jejich používání. Pro drobné druhy hmyzu by takové oči byly bezcenné a proto se u nich vyvinuly jiné orgány – složené oči.
Odkazy
Reference
- ↑ a b DAWKINS, Richard. Příběh předka. [s.l.] : Academia, 2008.
- ↑ a b c ZRZAVÝ, Jan, David Storch, Stanislav Mihulka Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života. [s.l.] : Paseka, 2004.
- ↑ How Could An Eye Evolve? [online]. . Dostupné online.
- ↑ a b Tomáš Grimm - recenze knihy Jak se dělá evoluce
Související články
Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||
Questions for article: anatomie oka spojivka, anatómia plazov, centralna serozna retinopatia, citáty traviaca sustava, diabetická retinopatia, halacion, halacion eye, hiperopija akys, iridiologija, jaskra oczna, keratokonus