Objective-C

Article on other languages:

• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective_C
• Objective-C
• 오브젝티브-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• Objective-C
• ภาษาอ็อบเจกทีฟ-ซี
• Objective-C
• Objective_C
• Objective-C

	del.icio.us
	Digg
	Furl
	Reddit
	Rojo
	Add to OnlyWire

Objective-C, často nazývaný ObjC, je objektově orientovaný programovací jazyk implementovaný jako rozšíření jazyka C. V současné době je používán v operačním systému Mac OS X a GNU projektu GNUstep. Obě prostředí jsou založena na standardu OpenStep.

Objective-C byl původně vyvinut jako hlavní programovací jazyk pro počítače NeXT s operačním systémem NeXTSTEP. Počítače NeXT už se nevyrábějí, ale myšlenka softwarového prostředí přetrvala ve standardu OpenStep.

Kompilátor tohoto jazyka je součástí kolekce kompilátorů GCC.

Historie

Brad Cox vyvinul Objective-C ve společnosti Stepstone počátkem osmdesátých let minulého století.

Základy jazyka

Objective-C je nadmnožinou jazyka C. Díky tomu je možné přeložit libovolný program jazyka C kompilátorem Objective-C.

Nové datové typy

• BOOL
• Class (v podstatě totéž co id a je s ním zaměnitelný; umožňuje lepší typovou kontrolu při překladu)
• id
• IMP
• SEL

Zprávy

Syntaxe posílání zpráv (volání metod) objektům je odvozena ze syntaxe jazyka Smalltalk na rozdíl od C++, které vychází z jazyka Simula 67.

[příjemce zpráva]

Tímto způsobem je možné volat metodu na instanci, statickou metodu na třídě nebo metodu na přímém předkovi pomocí klíčového slova super. Každá instance disponuje proměnou self, což je ukazatel na sebe sama ekvivalentní this z C++.

Rozšíření možností preprocesoru

Je přidán jednořádkový komentář.

Direktiva #import je pohodlnější verze #include, která zabrání opakovanému vložení hlavičkového souboru.

Rozhraní a implementace

Objective-C vyžaduje oddělení rozhraní a implementace do samostatných bloků, eventuálně souborů.

Rozhraní

Rozhraní třídy je obvykle definováno v hlavičkovém souboru. Je dobrým zvykem pojmenovat soubor dle třídy kterou definuje. V případě jednoduchých tříd není nutné.

Obecný tvar rozhraní

@interface jméno_třídy : předek
{
	proměnné instance
}
+ metoda třídy
+ metoda třídy
...
- metoda instance
- metoda instance
...
@end

Implementace

Vlastní těla metod se nacházejí v bloku implementace. Přípona souboru s implementací je „.m“.

@implementation jméno_třídy
+ metoda třídy
{
	/* implementation */
}
 
- metoda instance
{
	/* implementation */
}
...
@end

Protokol

Protokol definuje pouze hlavičky metod, které musí třída implementovat. Tímto postupem lze vynutit stejné stejné chování u nepříbuzných tříd.

@protocol Protokol_1
- metoda;
@end
 
@interface Třída : Rodič <Protokol_1, Protokol_2, ...>
...
@end

Tento článek týkající se softwaru je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.