Article on other languages:
- قشريات
- Ракообразни
- Crustaci
- Cramennog
- Krebsdyr
- Krebstiere
- Crustacean
- Krustacoj
- Crustacea
- Vähilaadsed
- سختپوستان
- Äyriäiset
- Crustacés
- Crustáceo
- סרטנאים
- Rákok
- Crustacea
- Krustaceo
- Krabbadýr
- Crustacea
- 甲殻類
- 갑각류
- Kriibsen
- Vėžiagyviai
- Vēžveidīgie
- Ракови
- Kreeftachtigen
- Krepsdyr
- Krepsdyr
- Crustacèu
- Skorupiaki
- Crustáceo
- Qaraqruyuwa
- Crustacee
- Ракообразные
- Crustacean
- Kôrovce
- Raki
- Ракови
- Kräftdjur
- กุ้ง-กั้ง-ปู
- Kabuklular
- Ракоподібні
- Động_vật_giáp_xác
- 甲壳亚门
 |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||
|
||||||
| Třídy a podtřídy | ||||||
|
Korýši (Crustacea) jsou velká skupina členovců (zpravidla klasifikovaná jako podkmen) zahrnující asi 52 000 druhů.[1] Patří k nim i velmi známé druhy živočichů, jako jsou krabi, humři či krevety, ale i některé mikroskopické druhy, jako buchanka či perloočka. Korýši žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké či slané vodě, ale některé skupiny se adaptovaly i k životu na souši (svinka, stínka).
Věda zabývající se korýši se nazývá karcinologie, případně malakostratologie či krustaceologie.
Obsah |
Anatomie
Tělo korýšů se skládá z hlavy, hrudi (thorax) a zadečku (abdomen). První dvě jmenované části však často srůstají v hlavohruď (cephalothorax). Tělo je víceméně kryto krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi. Krunýř svlékají (proces ekdyze), aby mohli růst.
Korýši mají jeden pár složených očí, 2 páry tykadel, 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (tzn. celkem tři páry ústních částí). Hruď a zadeček nese množství přívěsků (končetin), včetně žaberních nožek. Na konci těla je telson, u štírů přeměněný v jedovou žlázu.
Fyziologie
Většina korýšů je pohyblivá, ačkoliv některé druhy se vyznačují parazitickým způsobem života a tráví život uvnitř hostitele. Také dospělí svijonožci jsou nepohybliví, protože jsou hlavovou částí ukotveni na podkladu.
Menší korýši dýchají díky difuzi, větší mívají žábry nebo vzácně i určitý typ plic (u kraba palmového, Birgus latro).
Korýši jsou většinou odděleného pohlaví (gonochoristé), i když několik jich je i hermafroditických. Larválním stádiem korýšů je nauplius, i když je někdy toto stádium potlačeno a objevuje se pouze v embryonálním vývoji.
Systematika
Dělení na vyšší a nižší
- Nižší korýši
- mají nepřímý vývoj (přes larvu - nauplius)
- mají neustálený počet článků
- vývojově starší a méně dokonalí
- př. buchanka, perloočka, listonoh, žábronožka, vilejši
- Vyšší korýši
- mají přímý vývoj
- mají stálý počet článků
- jsou mladší a vývojově dokonalejší
- př. raci (Astacus), krabi, langusta, krevety, stínka
Současná systematika
- třída lupenonožci (Branchiopoda)
- třída veslonožci (Remipedia)
- Enantiopoda
- jeskyňovky (Nectiopoda)
- třída volnohlavci (Cephalocarida)
- třída Maxillopoda
- rakovčíci (Mystacocarida)
- klanonožci (Copepoda)
- kapřivci (Branchiura)
- jazyčnatky (Pentastomida)
- Tantulocarida
- Thecostraca
- svijonožci (Cirripedia)
- třída lasturnatky (Ostracoda)
- třída rakovci (Malacostraca) - v podstatě vyšší korýši
- podtřída Eumalacostraca
- řád různonožci (Amphipoda)
- podtřída Hoplocarida
- podtřída Phyllocarida
- podtřída Eumalacostraca
Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku crustaean na anglické Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.
- ↑ J. W. Martin & G. E. Davis (2001): Natural History Museum of Los Angeles County, 132 pp., Volně dostupný
