|
Article on other languages:
|
Jack Kerouac [dʒæk ˈkɛɹəwæk] IPA, vlastním jménem Jean-Louis Lebris de Kerouac, (12. března 1922, Lowell - 21. října 1969) byl americký spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů beat generation. Proslavil se zejména svými autobiografickými romány, zejména pak dílem Na cestě.
Narození a dětstvíPůvodPředci Jacka Kerouaca pocházeli z Francie. Jeho děd, tesař Jean-Baptiste Kirouack se společně se svou ženou Clémentine Bernierovou přestěhovali z Francie do Nashui, města v amerického státu New Hampshire. Stalo se to v roce 1889 krátce poté, co se jim narodil syn Léon, budoucí Kerouacův otec. Léon se stal reportérem a obchodníkem a roku 1915 si vzal Gabrielle Lévesqueovou, budoucí Kerouacovu matku. Rok po svatbě se jim narodilo první dítě, syn Francis Gerard; roku 1918 pak dcera Caroline. Jako třetí a poslední dítě Gabrielle Kerouacové přišel na svět Jean-Louis. Doma mu říkali "Ti Jean", čili "Malý Jan". Teprve později, když se Jean-Luis začal stýkat s nefrancouzskými obyvateli, se z něj stal "Jack".[1] DětstvíKdyž byly Jackovi čtyři roky, zemřel mu ve věku devíti let na revmatickou horečku jeho starší bratr Gerard. Kerouaca tato událost hluboce poznamenala, prohloubila jeho závislost na matce a promítla se i do jeho tvorby. Doma rodina Kerouacových mluvila jedním z francouzských dialektů, proto je Kerouacův mateřský jazyk francouzský. Angličtinu se začal učit až v šesti letech a docela s ní bojoval.[2] Kerouacova matka byla hluboce věřící katolička a o nedělích Kerouaca a Caroline vodila do kostela. Když se rodina přestěhovala do Pawtucktetwille, u otce se objevily zdravotní problémy, z části způsobené pitím alkoholu. Nenosil domů moc peněz, což zapříčinilo vzrůstající napětí mezi Kerouackovými rodiči.[3] Gabrielle Kerouacová si v Pawtucktetwille nikdy nenašla skutečné přátele.[4] Jack nejdříve chodil do školy sv. Ludvíka Francouzského, poté do jezuitské školy sv. Josefa. MládíV roce 1936 nastoupil na lowellskou High School, kde si získal společenské postavení mezi spolužáky výbornými výkony v americkém fotbale a atletice. Jack se na střední škole seznámil s jazzem a začal hodně číst. V posledním ročníku se seznámil s Mary Caneyovou, která se později stala předlouhou jeho románu Maggie Cassidyová. Díky svým fotbalovým výkonům dostal dvě nabídky univerzitní stipendium a Kerouac se rozhodl pro Kolumbijskou univerzitu v New Yorku. Na univerzitě se Kerouacovi z počátku dařilo dobře a díky jeho výborným esejům si ho spolužáci najímali, aby za ně psal práce.[5] Jackovo prvotní nadšení z univerzity se však brzy začalo vytrácet. Dlouhé cestování městem, celodenní vyučování a večerní fotbalový trénink ho příliš zaměstnávaly a Jack začal vyučování vynechávat. Začal chodit do klubů poslouchat jazz a na večírky spolužáků. V této době se ještě scházel s Mary Caneyovou, avšak jejich způsob života byl už dost odlišný, což nakonec vedlo k jejich odloučení. Po zbytek života pak Kerouac tvrdil, že nikdy žádnou dívku nemiloval tak jako Mary.[6] BeatV prosinci 1942 se Kerouac nepohodl s trenérem fotbalu a opustil univerzitu. Vrátil se zpět do Lowellu. O tři měsíce později obdržel povolávací rozkaz do Námořnictva Spojených států. Odtud byl však brzy propuštěn pro psychické problémy. V létě téhož roku proto nastoupil jako pomocná pracovní síla na loď do Liverpoolu.[7] V létě roku 1944 se Kerouac poprvé setkává s Allenem Ginsbergem a ještě téhož roku i s Williamem Sewardem Burroughsem. Jelikož byl Burroughs o několik let starší než Ginsberg i Kerouac, stal se pro ně „učitelem“. 22. srpna se oženil s Frankie Edith Parkerovou. V roce 1946 se Jack setkal s Nealem Cassadym, což navždy ovlivnilo jeho tvorbu.[8] V následujících letech Kerouac píše svůj prvotní román Maloměsto, velkoměsto (vyšel 1950), jezdil stopem po USA a příležitostně pracoval. Po roce 1956, kdy vydal román Na cestě, se stává veřejnosti známou osobností. Stal se finančně zajištěným a začíná pít víc, než kdykoli předtím. Zemřel na následky alkoholismu, na krvácení jícnových křečových žil. DíloJeho poezie je ovlivněna asijskými vlivy, především zen-buddhismem a starou čínskou poezií. Ovlivnila ho především forma haiku (tj. báseň o 17 slabikách, která obsahuje ucelenou vizi života ve třech krátkých řádcích), dále to byl blues (tříveršové sloky s opakovaným nepatrně variabilním prvním veršem, většinou smutné či melancholické). Kerouac přesně nedodržoval tyto formy, šlo mu spíše o dodržení nálady a rytmu. Velmi ho ovlivnil jazz. Své básně považoval za chorusy. Poezie:
Prozaická tvorba: Mnohem významnější než jeho básnická tvorba je tvorba prozaická. Často čerpá ze svých zážitků, z doby, kdy se toulal po Státech. Píše velmi uvolněně a jak sám tvrdil psal jak to bylo, což je vcelku věrohodné. Toulal se beze všeho pouze s batohem lze ho označit za vandráka a to v obou významech toho slova.
Tato tři díla psané na konci 40. let chtěl původně spojit do trilogie Duolozova legenda.
BibliografiePróza
česky:
Poezie, korespondence, audionahrávky apod.
OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazyDílo Jacka Kerouaca
Maloměsto, velkoměsto · Na cestě · Podzemníci · Dharmoví tuláci · Doctor Sax · Maggie Cassidyová · Mexico City Blues · Book of Dreams · Tristessa · Visions of Cody · Osamělý poutník · Big Sur · Vize Gerarda · Andělé pustiny · Satori v Paříži · Vanity of Duluoz · Mag · Rozprášené básně · Atop an Underwood: Early Stories and Other Writings · Old Angel Midnight · Good Blonde & Others · Zjevení Orfea · Book of Sketches ·
|
This article is from Wikipedia. All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License.
Mercedes Car
This site monitored by SitePinger.net