Article on other languages:
- Italië
- Italien
- ጣልያን
- Italia
- إيطاليا
- ܐܝܛܠܝܐ
- Italia
- İtaliya
- Италия
- Italien
- Італія
- Италия
- ইতালি
- དགྱིའི་དའ་རླིས
- ইতালি
- Italia
- Italija
- Itàlia
- Итали
- Italya
- Italia
- İtaliya
- Italskô
- Италі́ꙗ
- Итали
- Yr_Eidal
- Italien
- Italien
- İtalya
- Italska
- އިޓަލީވިލާތް
- ཨྀཊ་ལི་
- Ιταλία
- Itâglia
- Italy
- Italio
- Italia
- Itaalia
- Italia
- Itália
- ایتالیا
- Italia
- Italia
- Italie
- Étalie
- Italie
- Itaalje
- An_Iodáil
- An_Eadailt
- Italia
- Italia
- Yn_Iddaal
- Yi-thai-li
- Italia
- איטליה
- इटली
- Italija
- Italska
- Itali
- Olaszország
- Իտալիա
- Italia
- Italia
- Italia
- Italia
- Italia
- Ítalía
- Italia
- イタリア
- bakygu'e
- Italia
- იტალია
- Италия
- Italia
- ಇಟಲಿ
- 이탈리아
- Italië
- Îtalya
- Италия
- Itali
- Италия
- Italia
- Italia
- Italien
- Italië
- Italia
- Itàlia
- Italya
- Italija
- Itālija
- Италија
- ഇറ്റലി
- Итали
- इटली
- Itali
- Italja
- Italy
- Itallān
- Italia
- Italien
- इटाली
- इटाली
- Italië
- Italia
- Italia
- Italia
- Italie
- Itàlia
- Итали
- Italy
- Idali
- Włochy
- Italia
- اټاليا
- Itália
- Italya
- Italia
- Italiya
- Italia
- Италия
- इटली
- Itàlia
- Italia
- Italy
- Itália
- Italija
- Italy
- Taliansko
- Italija
- Talyaaniga
- Italia
- Италија
- Italien
- Italien
- Italia
- Italijo
- இத்தாலி
- ఇటలీ
- Itália
- Итолиё
- ประเทศอิตาลี
- Italya
- Itali
- İtalya
- ’Itāria
- Италия
- Італія
- اطالیہ
- Italiya
- Itałia
- Ý
- Itoalië
- Litaliyän
- Itåleye
- Italya
- Itaali
- 意大利
- Италь
- איטאליע
- Italia
- Itâlië
- 意大利
 |
del.icio.us |
 |
Digg |
 |
Furl |
 |
|
 |
Rojo |
| Add to OnlyWire |
| Repubblica Italiana Italská republika |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Fratelli d'Italia | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Řím (Roma) | ||
| Rozloha: | 301 203 km² (71. na světě) z toho 2,04 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Mont Blanc (Monte Bianco) de Courmayeur (4748 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 57 715 625 (23. na světě, 2003) | ||
| Hustota zalidnění: | 194 ob. / km² (55. na světě) | ||
| Jazyk: | italština | ||
| Náboženství: | katolické | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 17. března 1861 (sjednocení městských států) | ||
| Prezident: | Giorgio Napolitano (od 15. 5. 2006) | ||
| Předseda vlády: | Silvio Berlusconi (od 15. 4. 2008) | ||
| Měna: | euro (EUR) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 380 ITA IT | ||
| MPZ: | I | ||
| Telefonní předvolba: | 39 | ||
| Národní TLD: | .it | ||
Itálie (italsky Italia) je stát ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově.
Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem (430 km) a Slovinskem (232 km). Uvnitř Itálie leží dva městské státy: Vatikán (3,2 km) a San Marino (39 km). Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Iónské moře a ze západu Tyrhénské moře. Celková délka pobřeží je 7600 km. K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Itálie je členskou zemí Evropské unie a NATO.
Obsah |
Přírodní podmínky
- Hlavní článek: Geografie Itálie
Vodstvo a členění státu
Pobřeží je na západě členité se zálivy, na východě ploché. Celková délka pobřeží je asi 7600 km. Povrch převážně hornatý. Dominují Západní a Východní Alpy, na severu přesahující 4000 m n.m. včetně nejvyšší hory Monte Bianco (Mont Blanc). V nich jsou častá jezera (Lago di Garda, Lago Maggiore, Lago di Como) vzniklá ústupem pleistocenních ledovců. Celý Apeninský a Kalabrijský poloostrov (Calabria) a největší středomořský ostrov Sicílii (Sicilia) vyplňuje pohoří Apeniny dosahující téměř 3000 m n.m. Pásmo Apenin je seismicky velmi aktivní. Častá jsou zemětřesení a erupce sopek Vesuv (Vesuvio), Etna (nejvyšší činná sopka Evropy, 3323 m n.m.) a sopek v souostroví Lipari. Hospodářsky významná je Pádská nížina v okolí řeky Pád (Po). Druhým největším ostrovem Středozemního moře je Sardinie (Sardegna).
Seznam geografických útvarů
- moře: Ligurské moře, Tyrhénské moře, Středozemní moře, Jónské moře, Jaderské moře
- zálivy: Janovský záliv, Gaetský záliv, Salernský záliv, Tarentský záliv, Benátský záliv
- průlivy: Messinský průliv, Otrantský průliv, Bonifácký průliv
- ostrovy: Sicílie, Sardinie, Elba
- poloostrovy: Apeninský poloostrov, Salentina, Kalabrijský poloostrov, Gargano
- pohoří: Apeniny, Alpy, Dolomity
- jezera: Gardské jezero (Lago di Garda), Como, Maggiore, Trasimenské jezero
řeky: Pád, Tibera (Tevere), Arno, Ofanto, Sineto
Podnebí
Alpy leží v mírném pásu s rozdíly mezi vrcholy hor a údolími. Pádská nížina má chladný vnitrozemský charakter. Zbytek území leží v subtropickém středomořském pásu s typickým horkým suchým létem a mírnou zimou bohatou na srážky.
Obyvatelstvo
S téměř 60 milióny obyvatel podobně jako Velká Británie a Francie patří Itálie k nejlidnatějším státům Evropy a je nejlidnatější z celé jižní Evropy. Hustota zalidnění je průměrná (190 obyv./km²). Přirozený přírůstek je v současnosti mírně stagnující. Střední délka života je u žen 80,5 a u mužů 74,1 let. Itálie má čtvrtou nejstarší populaci na světě.
Města
 |
| Mapa Itálie |
Urbanizace dosahuje 67%. V Itálii je mnoho měst s více než sto tisíci obyvateli. Všechna velká italská města se potýkají s rychlým úbytkem obyvatel. Tabulka ukazuje počet obyvatel u deseti nejlidnatějších italských měst.
Nejlidnatější města
- Řím (Roma) (2 546 000 obyvatel)
- Milán (Milano) (1 256 000 obyvatel)
- Neapol (Napoli) (1 004 000 obyvatel)
- Turín (Torino) (903 000 obyvatel)
- Palermo (687 000 obyvatel)
- Janov (Genova) (610 000 obyvatel)
- Florencie (Firenze) (356 000 obyvatel)
- Bari (317 000 obyvatel)
- Catania (313 000 obyvatel)
- Benátky (Venezia) (272 000 obyvatel)
Náboženství a etnika
V Itálii má největší podíl katolické obyvatelstvo (85-90%). Je to dáno historií a velký vliv má i samotný Vatikán a osobnost papeže (v současnosti Němec Benedikt XVI.). Ostatní obyvatelé jsou většinou ateisté a jen malá část tvořená především přistěhovalci vyznává islám. Převažující národnost je italská (94%), avšak někteří Italové pocházejí z jiného národa a mají jiný mateřský jazyk. Týká se to Sardů na Sardinii, hovořících sardsky, Rétororománců u východních hranic se Švýcarskem, hovořících rétororománsky, Němců na severu u hranic s Rakouskem, hovořících německy a Provensálců na západě u hranic s Francií, hovořících francouzsky. Přistěhovalci pocházejí především z bývalých kolonií, Libye, Somálska, Etiopie a Albánie, ale i z Maroka.
Správa a státní zřízení
Území státu se člení na 20 krajů (regione) a ty dále na 109 okresů/provincií (provincia) a dále na obce, které jsou seskupeny v oblasti pod jednu větší zvanou comuna. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament, který tvoří Poslanecká sněmovna a Senát. Ústava je kontrolována Ústavním soudem. Prezident je volen parlamentem a krajskými sbory. Voliči volí své zástupce do senátu, parlamentu a regionálních rad. Poslanecká sněmovna má 630 členů, senát 326, z toho 10 na doživotí (bývalí prezidenti a jiní ústavní činitelé). V Evropském parlamentu připadá Itálii 78 křesel a v Radě EU celkem 29 hlasů. Italské vlády obvykle netrvají déle než dva roky ne kvůli ústavnímu systému, nýbrž díky místní roztříštěné politické scéně.
Hospodářství
- Hlavní článek: Ekonomika Itálie
Itálie je vysoce rozvinutý průmyslově- zemědělský stát, nejrozvinutější v jižní Evropě. Uvnitř samotného státu je velký rozdíl mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem, což zapříčiňuje i separatistické tendence na severu především v Lombardii (Milán). Převažuje export. Měnou je euro.
Zemědělství
Na celkovém hrubém národním produktu se podílí jen asi 1%, ale je v něm zaměstnáno téměř 6% ekonomicky aktivního obyvatelstva. Orná půda zabírá 41,6% území, lesy 22,4% a louky a pastviny asi 15%. Je rozdíl mezi zemědělstvím na severu a na jihu. Na severu se uplatňuje privátní intezifikované, zatímco na jihu latifundie.
Pěstují se tyto plodiny: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, sója, slunečnice, olivy, citrusy, jablka, hrušky, broskve, luštěniny, tabák, vinná réva a zelenina. Itálie vyniká ve sklizni vinné révy a výrobě vína. Sklizeň okolo 9 000 tun ročně je největší na světě a výroba okolo 57 000 hektolitrů vína je srovnatelná jen s produkcí Francie.
Chovají se tato zvířata: skot, ovce, prasata, drůbež, koně, osli, kozy a bourci morušoví. Velmi významný je též rybolov. Významnými zemědělskými oblastmi jsou Pádská nížina, Apulie, Toskánsko, Sicílie a Kampánie.
Průmysl
Itálie má malé zásoby paliv. Téměř veškerá se dovážejí. Naopak velký potenciál mají v energetice vodní zdroje. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod. Zemní plyn se v malé míře těží na severu Jaderského moře, na jihu Apenin a na Sicílii. Ropa v ještě menší míře na jihu Sicílie. Stojí zde čtyři jaderné elektrárny (jejich produkce byla pozastavena na základě referenda v roce 1987), v Alpách mnoho vodních, poblíž Livorna dokonce jedna geotermická, přesto převažují tepelné. V malé míře se těží i asfalt a hnědé uhlí, přesto je Itálie v současnosti na třetím místě v Evropě ve výrobě oceli. V Itálii jsou významná ložiska mramoru, pyritu, kamenné a draselné soli, síry a rtuti.
Itálie je známa strojírenstvím, především dopravním. Známá je společnost FIAT Holding (FIAT, Iveco, Ferrari, Lancia, Alfa Romeo, Maserati a společnosti vyrábějící zemědělské stroje a vlaky). Itálie je pátá na světě ve stavbě lodí (0,777 BRT v roce 1999).
Dalšími odvětvími jsou průmysl elektrotechnický, chemický, textilní, papírenský, potravinářský a průmysl stavebních hmot. Itálie je po Číně a Hongkongu třetí největší vývozce (28 mld. USD) a sedmý největší dovozce textilních výrobků (15 mld. USD). V potravinářství je významná produkce vína, cukru, masa, mléka, sýrů, těstovin, vlny a rybích výrobků.
Doprava
Dopravní síť je hustá a kvalitní. Je zde celkem 6 500 km dálnic spojujících všechny oblasti země. Itálie má velkou námořní a leteckou flotilu (státní aerolinie Alitalia jsou členem SkyTeam stejně jako ČSA). Významné námořní přístavy jsou Janov (Genova), Livorno, Neapol (Napoli), Salerno, Reggio di Calabria, Palermo, Tarent (Taranto), Bari, Ancona a Terst (Trieste). Velká letiště jsou Roma-Fiumicino-Leonardo da Vinci, Milano-Malpensa a Palermo-Falcone. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod.
Cestovní ruch
Itálie je jedním z turisty nejnavštěvovanějších států světa. Turisty sem lákají antické a středověké renesanční památky (Řím (Roma), Florenice, Benátky, Pisa), pláže (prakticky celé pobřeží, Bibione, Rimini; Gardské jezero), hory (Alpy, Cortina d’Ampezzo) i venkov (Umbrie, Toskánsko). Lákadly jsou i lázně a různé filmové a hudební festivaly (Benátky, Sanremo). V Itálii se nachází nejvíce kulturních památek zapsaných na seznamu UNESCO (41).
Historie
- Hlavní článek: Dějiny Itálie
Itálie vznikla roku 1861 spojením států na poloostrově. Po první světové válce se v Itálii chopili moci fašisté v čele s Benitem Mussolinim. Během druhé světové války se Itálie přidala na stranu hitlerovského Německa, což nakonec vedlo k porážce Itálie. Království bylo v roce 1946 nahrazeno republikou. Itálie je zakládajícím členem EU a NATO.
Starověk a středověk
Již ve starověku zde existovalo mnoho městských států, částečně založených v rámci řecké kolonizace a také, hlavně v severní části, pak města Etrusků. V 8. století př. n. l. pak se konsoliduje z několika osad nové město, Řím, které neustálým růstem určuje dění na Apeninském poloostrově (a nejen na něm) po více než tisíc let. Římská říše se rozpadá a definitivně zaniká roku 476 n. l. Sám Řím zůstává centrem křesťanství i po tomto zhroucení, kdy je Apeninský poloostrov ovládnut barbary.
Novověk
Až do roku 1861 existovalo na Apeninském poloostrově více států. Tyto státy byly sjednoceny králem Viktorem Emanuelem do Italského království. V První světové válce bojovala Itálie na straně Dohody od roku 1915, po válce připojila území Jižního Tyrolska, přístav Terst a mohla si ponechat Dodekaneské ostrovy. Přesto byla italská veřejnost nespokojena s výsledky války. V roce 1922 se stal předsedou vlády Benito Mussolini po pochodu na Řím. Mussolini vytvořil fašistickou diktaturu. Postupně ovládl zemi. Roku 1929 se mu podařilo dojednat vyrovnání s papežem ohledně rozsahu papežského státu.
Fašistická Itálie vedla výbojnou politiku a v roce 1939 obsadila Albánii. Dne 28. října 1940 zaútočila italská vojska také na Řecko. Mussoliniho spojenectví s hitlerovským Německem za druhé světové války vedlo nakonec k porážce Itálie v roce 1943. Království bylo v roce 1946 nahrazeno demokratickou republikou. V období mezi léty 1945-1993 měla Itálie 52 vlád.
Itálie se stala zakládajícím členem NATO a Evropského hospodářského společenství, v současné době je jednou z ekonomicky nejsilnějších zemí Evropy a světa.
Administrativní rozdělení
- Hlavní článek: Administrativní dělení Itálie
Itálie se dělí na 20 oblastí, z toho 5 má autonomní status:
| Region | Hlavní město | Obyvatel (2001) |
| Abruzzo | L'Aquila | 1 262 392 |
| Apulie (Puglia) | Bari | 4 020 707 |
| Basilicata | Potenza | 597 768 |
| Benátsko (Veneto) | Benátky (Venezia) | 4 527 694 |
| Kampánie (Campania) | Neapol (Napoli) | 5 701 931 |
| Emilia-Romagna | Bologna | 3 983 346 |
| Friuli-Venezia Giulia | Terst (Trieste) | 1 183 764 |
| Kalábrie (Calabria) | Catanzaro | 2 011 466 |
| Lazio | Řím (Roma) | 5 112 413 |
| Ligurie (Liguria) | Janov (Genova) | 1 571 783 |
| Lombardie (Lombardia) | Milán (Milano) | 9 032 554 |
| Marche | Ancona | 1 470 581 |
| Molise | Campobasso | 320 601 |
| Piemont (Piemonte) | Turín (Torino) | 4 214 677 |
| Sardinie (Sardegna) | Cagliari | 1 631 880 |
| Sicílie (Sicilia) | Palermo | 4 968 991 |
| Toskánsko (Toscana) | Florencie (Firenze) | 3 497 806 |
| Trentino-Alto Adige | Trident (Trento) | 940 016 |
| Umbrie (Umbria) | Perugia | 825 826 |
| Valle d'Aosta | Aosta | 119 548 |
Oblasti se dále (až od roku 2009) dělí na celkem 109 provincií.
Související články
 |
Související články obsahuje Portál Itálie |
Externí odkazy
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Ostrov Man (GB)
Území se sporným postavením: Abcházie² • Jižní Osetie² • Kosovo • Podněstří • Severní Kypr
| Státy ležící na břehu Středozemního moře | |
|---|---|
|
|
Mapy: 37°-47° S, 7°-19° V
