|
Article on other languages:
|
Fotorezistor (dříve označován jako fotoodpor) je pasivní elektrotechnická součástka, jejíž elektrický odpor se snižuje se zvyšující se intenzitou dopadajícího světla, resp. elektrická vodivost se zvyšuje.
PrincipPrincip fotorezistoru je založen na vnitřním fotoelektrickém jevu: světlo (foton) narazí do elektronu ve valenční sféře a předá mu svojí energii, tím elektron získá dostatek energie k překonání zakázaného pásu a skočí z valenčního pásu do vodivostního. Tím opustí svůj atom a pohybuje se jako volný elektron prostorem krystalové mřížky. Na jeho místě vznikla díra (defektní elektron). Takto vzniklé volné elektrony přispívají ke snížení elektrického odporu (zvýšení elektrické vodivosti). Čím více světla na fotorezistor dopadá, tím vzniká více volných elektronů a zvyšuje se tím elektrická vodivost. Konstrukce fotorezistoruNa křemíkovou nebo germaniovou destičku je nanesena vrstva kovu ve tvaru hrabiček. Je to do jisté míry přechod kov - polovodič. Vlivem osvětlení se mění vodivost mezi vodivými kovovými vložkami. Další materiál často používaný na výrobu fotoodporů je sulfid kadmia (CdS). VlastnostiOdpor se zmenšuje v závislosti na intenzitě osvětlení přibližně exponenciálně, ale do jisté míry jej lze velice dobře linearizovat. V závislosti na typu použitého materiálu lze fotorezistorem detekovat jak viditelné, tak i ultrafialové a infračervené světlo. Přednosti oproti jiným fotocitlivým součástkám:
Nevýhody oproti jiným fotocitlivým součástkám:
PoužitíFotorezistory mají široké použití při měření intenzity světla (např. v soumrakových spínačích), fotozávorách a optočlenech. Podívejte se též naLiteraturaFROHN, Manfred, et al. ELEKTRONIKA - polovodičové součástky a základní zapojení. [s.l.] : BEN - technická literatura, 2006. ISBN 80-7300-123-3. [1] Valsa J.: Teoretická elektrotechnika I; VUT Brno, 1997 |
This article is from Wikipedia. All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License.
Mercedes Car
This site monitored by SitePinger.net