1. leden – Oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra;
6. leden – Křížová výprava proti líbání, kterou podnikla Womans Christians Temperance Union v New Yorku, vzbudila značné veselí. Předsedkyně tohoto sdružení dr. Anna Hatfieldová zastávala názor, že líbání je barbarské, nezdravé a musí se odstranit. Když už se mu nelze zcela vyhnout, mají se ústa předtím antisepticky omýt.
10. leden – V Texasu bylo objeveno první ložisko nafty, jež se stalo základem texaského ropného průmyslu (tzv. spindletopský vrt).
18. leden Podle výsledků voleb, jež skončily v Rakousku, získaly německé strany v rakouské říšské radě 199 mandátů, zatímco seskupení slovanských národů 192 mandáty. Nejsilnější ze slovanských seskupení byl polský klub se 63 členy a klub mladočechů s 53 poslanci. Celkem však volby posílily pravicové a radikálně nacionalistické strany, především stranu všeněmců - přívrženců všeněmeckého hnutí. Předvolební kampaň poznačilo mimořádné napětí ve vztazích mezi národy Rakousko-Uherska a z toho vyplývající ostrý a leckdy i skandalizující politický boj. Toto ovzduší se promítlo i do nově zvolené říšské rady.
22. leden – Ve věku 81 let zemřela na zámku Osborne na ostrově Wight britská královna Viktorie. Stála v čele Spojeného království Velké Británie a Irska 63 roků. Během její vlády se Velká Británie stala světovou mocností, ovládající čtvrtinu zeměkoule
23. leden – Na trůn nastoupil nový britský král Eduard VII., nejstarší syn královny Viktorie.
25. leden – V Paříži byl otevřen první Automobilový a motocyklistický salon.
Únor
5. únor – Velká Británie a USA uzavřely Hayovu-Pauncefotovu smlouvu, nazvanou podle úřadujících velvyslanců: USA mají vybudovat a střežit Panamský průplav za předpokladu, že oblast průplavu zůstane neutrální a průjezd bude volný pro všechny národy.
6. únor – V Paříži byly instalovány první veřejné telefony na nádražích.
7. únor – V Haagu se konala svatba nizozemské královny Vilemíny s vévodou Jindřichem Meklenburským.
14. únor – V Madridu byl vyhlášen výjimečný stav; důvodem byly nepokoje, jež propukly v souvislosti se svatbou asturské princezny Mercedes s bourbonským princem Karlem, jenž byl symbolem nenáviděného karlistického hnutí.
21. únor – Kuba se stala republikou pod svrchovaností USA.
Březen
14. březen – V Karlových Varech byl navrtán nový léčivý pramen.
Duben
7. duben – Švýcarská vláda vydala anarchistu Jaffaie do Itálie, protože byl v podezření, že se podílel na zavraždění krále Umberta I.(29. 7. 1900). Švýcarsko považovalo toto vydání za zcela oprávněné, neboť pokládalo vraždu krále za obecný zločin, a ne za politický atentát. Anarchisté a sociální demokraté považovali vydání atentátníka za porušení práva azylu. Proti demonstracím a srocením lidu musela být nasazena policie a vojsko.
21. duben – V Paříži byla vystavena Rodinova socha Victor Hugo, jež vzbudila četné kontroverze.
29. duben – Došlo k prudkým srážkám mezi židovskými a antisemitskými spolky na univerzitě v Budapešti.
11. srpen – Německá expediční loď Gauss se vydala na výpravu k jižnímu pólu.
14. srpen – První doložený let motorovým letadlem vykonal Gustav Weisskopf v Bridgeportu. Konstrukce letadla pocházela od bratří Wrightů. Při tomto pokusu o let dosáhl výšky 15 metrů a vzdálenosti 850 metrů.
16. srpen – Na Ostravsku byla objevena velká ložiska uhlí.
21. srpen – V Detroitu byla založena automobilová společnost Cadillac, jejíž auta se stala (spolu s Fordem) symbolem Ameriky.
23. srpen – Rakousko-uherská banka dala do oběhu zlaté dvacetikoruny.
Zaří
6. září – Anarchista Leon Czolgosz spáchal v Buffalu atentát na amerického prezidenta Williama McKinleye
8. září – V Rusku byl spuštěn na hladinu křižník Borodino.
14. září – Prezident Spojených států William McKinley zemřel na následky atentátu
30. září – Vozidla, která dosahovala větší rychlosti než 30 kilometrů v hodině, musela být ve Francii napříště opatřena poznávacími značkami.
Říjen
1. říjen – Byl založen týdeník Die Zeit; vydavatelem byl Friedrich Naumann.
16. leden – V pařížské Durand-Ruelově galerii byla otevřena souborná výstava obrazů Camilla Pissarra.
14. duben – Rozhodnutím rakouského císaře Františka Josefa I. byla založena galerie pro moderní umění, sochařství a architekturu v Praze
24. červen – Ve Vollardově galerii v Paříži byla otevřena první výstava osmnáctiletého španělského malíře Pabla Picassa.
15. srpen – V Mnichově představil Vasilij Kandinskij, ruský malíř a grafik, veřejnosti díla jím založené umělecké skupiny Phalanx. Pro jeho tehdejší tvorbu, v podstatě postimpresionistickou, jsou charakteristické prudké, dlouhé tahy, nanášené špachtlí, a zdůrazňování konstrukce obrazu.
Divadlo
31. leden – V Moskvě se konala premiéra dramatu A. P. Čechova Tři sestry.
31. březen – Konala se premiéra opery Antonína Dvořáka Rusalka v Národním divadle v Praze.
Hudba
15. října – Konal se první samostatný koncert České filharmonie.
Sport
Atletika
5. červenec – Irský atlet Peter O'Connor skočil v Dublinu do dálky 7,61 m. Byl to první oficiálně uznaný rekord v atletice.
Automobilový sport
29. červen – Při dálkové automobilové jízdě Paříž-Berlín o cenu císaře Viléma II. zvítězil Francouz Henri Fournier před svými krajany Leoncem Girardotem a Henrim Charlesem Brasierem. Vítěz potřeboval pro trať sestávající ze tří etap (455,8, 445,2 a 297,6 kilometru, celkem 1198,6 km) 11 hodin a 46 minut.
Cyklistika
10. březen – Berlínský cyklistický spolek Sport-Berolina poprvé předvedl kolovou.
30. červen – Mnichovský cyklista Taddy Robl vytvořil v Lipsku nový světový rekord v jízdě za vodičem rychlostí 65,512 km v hodině.
31. říjen – Cyklista Piet Dickentman zajel v Berlíně-Friedenau hodinový světový rekord za motorovým vodičem (65,621 km/h).
Fotbal
5. duben – Do Prahy přijeli fotbalisté anglického Southamptonu, finalisté Anglického poháru z roku 1900, kteří suverénně porazili tehdy nejlepší české mužstvo – Slavii Praha - 3 : 0. Diváky fascinoval anglický brankář Robinson, jenž se vrhal po přízemních míčích odvážnými skoky, jež byly po něm nazvány „robinsonáda“.
19. říjen – Byl ustaven Český svaz fotbalový, jenž pod předsednictvím K. Freji sdružoval 17 klubů. Mezi nimi jasně dominovala Slavia
Lékařství – Emil von Behring (Německo) za své práce o séroterapii a zvláště o jejím použití proti záškrtu. Tím vybudoval novou cestu v oblasti lékařské vědy a lékařům dal do ruky zbraň v boji proti nemoci a smrti